Stanovy

Stanovy Security Clubu – sdružení zaměstnavatelů

dle znění přijatého na XIII. řádném sněmu 9. prosince 2014

Čl. 1 Název, sídlo a právní forma

  1. Název organizace zaměstnavatelů je: Security Club – sdružení zaměstnavatelů.
  2. Sídlem organizace zaměstnavatelů Security Club – sdružení zaměstnavatelů je: Žitná 1578/52, PSČ 120 00, Praha 2, Česká republika
  3. Organizace zaměstnavatelů Security Club – sdružení zaměstnavatelů, se sídlem Žitná 1578/52, PSČ 120 00, Praha 2, Česká republika (dále jen „sdružení“) je právnickou osobu založenou dle ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších změn a doplňků, jako organizace zaměstnavatelů. Sdružení je tedy rovněž organizací zaměstnavatelů ve smyslu Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (Úmluva č. 87 Mezinárodní organizace práce) publikované ve Sbírce zákonů ČSFR (sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí) pod. č. 489/1990 Sb. s tím, že tyto stanovy byly upraveny dle zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku s ohledem na ustanovení § 3025 tohoto zákona.
  4. Sdružení odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové sdružení za závazky sdružení neručí.

Čl. 2 Cíl činnosti sdružení

Cílem činnosti sdružení je:

  1. sdružovat zaměstnavatele podnikající v oblasti soukromých bezpečnostních služeb (tzn. zejména zaměstnavatele podnikající v oboru: podniky zajišťující ostrahu majetku a osob a v obdobných oborech) splňující předpoklady pro členství ve sdružení a hájit zájmy členů sdružení,
  2. předkládat příslušným orgánům a institucím legislativní podněty, a to nejen na základě praktických zkušeností z podnikatelské činnosti členů sdružení v oblasti soukromých bezpečnostních služeb (dále též jen „SBS“), ale i na základě zahraniční, zejména evropské právní úpravy v oblasti SBS,
  3. dbát v oblasti SBS na vysokou etickou a odbornou úroveň členů sdružení a služeb jimi poskytovaných, zaměstnanců členů sdružení a odborné veřejnosti a za tím účelem zejména:
    • zpracovat etický kodex pracovníka SBS – zaměstnance člena sdružení,
    • zpracovat etický kodex zaměstnavatele či jiného subjektu, který poskytuje služby SBS – člena sdružení,
  4. spolupracovat se státní správou, veřejnou samosprávou, s dalšími oborovými sdruženími, s neziskovými organizacemi, se sdruženími zaměstnavatelů, s odborovými svazy na
  • vytváření kvalifikačních standardů zaměstnanců u zaměstnavatelů,
  • systému zdělávání,
  • odpovídající úpravě podmínek zaměstnávání, vytváření dalších pracovních,
  • na připomínkování legislativních, koncepčních, strategických návrh dokumentů,
  1. propagovat sdružení a jeho cíle a přispívat k propagaci trhu v oblasti SBS v České republice,
  2. v České republice i na mezinárodní úrovni propagovat sdružení, spolupracovat s obdobnými tuzemskými i zahraničními sdruženími v oblasti SBS,
  3. vést v oblasti SBS kolektivní vyjednávání s příslušnými odborovými svazy,
  4. spravovat majetek sdružení a vykonávat vlastní hospodářskou činnost k zajištění realizace předmětu činnosti (na podporu úkolů a naplnění cílů) sdružení,
  5. stát se autorizovanou osobou pro udělování profesních kvalifikací,
  6. organizovat a zajišťovat rekvalifikační kurzy a další odborná školení, semináře a obecně vzdělávací činnost v oblasti podnikání členů sdružení,
  7. spolupracovat na cílech v bodě 10 s dalšímu subjekty včetně vysokých škol, středních škol, eventuálně základních škol,
  8. vést evidenci členů sdružení a zajišťovat veškerou administrativní činnost potřebnou k chodu sdružení.

Čl. 3 Doba trvání a vznik sdružení

  1. Sdružení se zakládá na dobu neurčitou.
  2. Sdružení se stalo právnickou osobou dnem následujícím po té, kdy je Ministerstvu vnitra České republiky doručen návrh na evidenci sdružení.

Čl. 4 Orgány sdružení

  1. Orgány sdružení jsou:
  2. sněm členů sdružení, jako nejvyšší orgán sdružení
  3. prezídium sdružení, jako kolektivní statutární orgán sdružení.

Čl. 5 Sněm členů sdružení

  1. Sněm členů sdružení (dále jen „sněm“), je nejvyšším orgánem sdružení.
  2. Do výlučné působnosti sněmu náleží:
    • rozhodování o změně a doplnění stanov sdružení,
    • rozhodování o přijetí nových členů sdružení,
    • rozhodování o zániku členství ve sdružení vyloučením člena sdružení,
    • rozhodování o zániku sdružení a případné rozhodování o vstupu sdružení do likvidace a jmenování likvidátora sdružení, pokud sdružení zaniká bez právního nástupce (viz čl.17 stanov),
    • volba a odvolávání prezidenta sdružení a dvou viceprezidentů sdružení (zvolený prezident sdružení a dva viceprezidenti sdružení tvoří prezídium sdružení).
  1. Do působnosti sněmu dále patří, zpravidla na návrh prezídia sdružení, rozhodovat kromě jiného o schválení:
    • etického kodexu (členů sdružení, zaměstnanců členů sdružení), záměrů legislativních návrhů,
    • podmínek členství,
    • vnitřních směrnic, jejich změn a doplňků,
    • roční účetní závěrky, výroční zprávy o činnosti a hospodaření sdružení,
    • rozpočtu sdružení na další rok,
    • výše základního členského vkladu a ročního členského příspěvku členů sdružení a lhůty k jeho zaplacení,
    • členství v jiných organizacích a svazech.
  1. Sněm dále projednává veškeré další otázky, které si ke svému rozhodování vyhradí.

Čl. 6 Jednání sněmu

  1. Sněm svolává prezidium sdružení (není-li dále stanoveno jinak) podle potřeby, nejméně však jednou ročně (řádný sněm). Na písemnou žádost alespoň poloviny členů sdružení musí prezídium sdružení svolat jednání sněmu (mimořádný sněm), a to nejpozději do třiceti dnů od doručení takovéto žádosti. Žádost musí být odůvodněna a musí obsahovat návrh pořadu jednání sněmu.
  2. Sněm je svoláván písemnou pozvánkou adresovanou všem členům sdružení.

Pozvánka musí vždy obsahovat:

  • místo, den a čas začátku jednání sněmu,
  • program jednání sněmu.

Pozvánka musí být odeslána poštou jako doporučená zásilka na adresu sídla (místa podnikání) člena sdružení nebo oproti potvrzení doručena členu sdružení nejpozději 14 dnů přede dnem jednání sněmu, nebo elektronicky na e-mailovou adresu člena, kterou předal sdružení. Člen sdružení se může vzdát práva na včasné svolání sněmu, popřípadě na svolání sněmu způsobem, který stanoví stanovy, prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu ze sněmu.

  1. Každý z členů sdružení je oprávněn se zúčastnit jednání sněmu, a to buď osobně, resp. prostřednictvím svého statutárního orgánu (resp. jeho člena /členů/ oprávněného /oprávněných/ jednat jménem člena sdružení) nebo prostřednictvím svého zmocněnce, který je členem vrcholového vedení člena sdružení, kterého na jednání sněmu zastupuje. Prezídium sdružení může v pochybnostech požádat o doložení oprávnění jednat za člena sdružení.
  2. Na počátku jednání sněmu prezident sdružení nebo pověřený člen prezídia sdružení zahájí jednání, seznámí přítomné s účastí a splněním podmínek usnášeníschopnosti sněmu. Prezídium sdružení navrhne, aby sněm zvolil své orgány a to předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele zápisu.
  3. Prezídium sdružení zajistí sepsání prezenční listiny, ve které musí být uvedena firma člena sdružení (v případě člena sdružení, který je fyzickou osobou – podnikatelem nezapsaným v obchodním rejstříku – jeho jméno a příjmení a obchodní jméno) a jméno a příjmení fyzické osoby, která člena sdružení na jednání sněmu na základě plné moci zastupuje či která jménem člena sdružení na jednání sněmu jedná (viz čl. 6 odst. 3. těchto stanov). K prezenční listině se připojí i plné moci zmocněnců. Platnost prezenční listiny potvrzuje svým podpisem předsedající sněmu.
  4. O pořadu jednání se jedná v rozsahu a pořadí bodů podle pozvánky. Změnit pořad jednání je možné jen se souhlasem většiny členů sdružení.
  5. O průběhu jednání sněmu a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který musí obsahovat zejména:
    • název a sídlo sdružení,
    • místo a čas konání sněmu,
    • údaje o počtu přítomných členů sdružení,
    • jména předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele zápisu,
    • pořad jednání se záznamem podstatných projednávaných věcí,
    • jednotlivá rozhodnutí s uvedením počtu hlasů členů sdružení hlasujících pro přijetí návrhu, proti přijetí návrhu a počtu členů sdružení, kteří se hlasování zdrželi,
    • protest či výhradu člena sdružení proti některému rozhodnutí sněmu, pokud o to protestující či výhradu vznášející člen sdružení požádá. K zápisu o průběhu jednání sněmu se připojí prezenční listina (viz čl.6 odst. 5 těchto stanov) a písemná podání a zprávy projednané sněmem.
  6. Zápis o průběhu jednání sněmu podepisují předsedající sněmu, zapisovatel a jeho správnost potvrdí ověřovatel zápisu.
  7. Prezídium sdružení zajistí, aby kopie zápisu byla do 3 týdnů od konání sněmu zaslána všem členům sdružení.

Čl. 7 Podmínky a výkon hlasovacího práva

  1. Hlasování při jednání sněmu se provádí zpravidla veřejně. Pokud se tak sněm usnese, může být hlasování prováděno tajně hlasovacími lístky. Podrobnosti o hlasování mohou být upraveny jednacím řádem či volebním řádem.
  2. Na každého člena sdružení připadá jeden hlas.

Čl. 8 Usnesení sněmu

  1. Sněm je schopný usnášení, jsou-li přítomni členové sdružení, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů.
  2. K platnosti usnesení sněmu se vyžaduje, aby bylo přijato prostou většinou přítomných hlasů.
  3. Není-li sněm schopný usnášení, vyčká prezident sdružení (v případě jeho nepřítomnosti na jednání sněmu jiný člen prezídia sdružení) 1 hodinu a po jejím uplynutí zahájí jednání náhradního sněmu. V takovém případě je náhradní sněm schopný usnášení bez ohledu na počet přítomných členů sdružení, není-li dále stanoveno jinak. Náhradní sněm není schopný usnášení o (nemůže rozhodovat o) věcech uvedených v bodu 4) čl. 8 těchto stanov.
  4. K rozhodnutí o:
    • zániku sdružení je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvou třetin všech členů sdružení,
    • změně stanov sdružení je vždy třeba souhlasu alespoň dvou třetin všech členů sdružení,
    • k rozhodnutí o vyloučení člena sdružení ze sdružení či k rozhodnutí o přijetí za člena sdružení je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech členů sdružení.

Čl. 9 Prezídium sdružení

  1. Prezídium sdružení je statutárním orgánem sdružení, který řídí činnost sdružení a jedná jeho jménem. Prezídium sdružení rozhoduje o všech záležitostech sdružení, pokud nejsou právním předpisem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti sněmu nebo revizní komise sdružení.
  2. Prezídium sdružení (dále jen „prezídium“) má 3 členy, kterými jsou prezident sdružení a dva viceprezidenti sdružení. Sněm volí každého člena prezídia jednotlivě s určením jeho funkce (prezident sdružení či viceprezident sdružení). Za prezídium jedná navenek jménem sdružení ve všech věcech samostatně prezident sdružení nebo společně oba viceprezidenti sdružení. Při podepisování jménem sdružení připojí prezident sdružení, resp. viceprezidenti sdružení, k názvu sdružení svůj podpis s označením funkce.
  3. Volební období jednotlivých členů prezídia je dva roky. Pokud by volební období některého člena prezídia skončilo dříve, než sněm zvolí (za něho) nového člena prezídia, prodlužuje se volební období dosavadního člena prezídia až do doby, než sněm zvolí nového člena prezídia.
  4. Klesne-li mezi dvěma sněmy počet členů prezídia pod počet stanovený těmito stanovami, je prezídium oprávněno kooptovat nového člena prezídia z řad statutárních orgánů (členů statutárních orgánů) členů sdružení. Mandát takto kooptovaného člena prezídia trvá jen do konání nejbližšího sněmu.
  5. Prezídium se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce, a svolává jej prezident sdružení (dále jen „prezident“), v případě jeho nečinnosti jiný člen prezídia. Prezident (člen prezídia – viz výše) je povinen svolat zasedání prezídia, pokud o to písemně požádá předseda revizní komise sdružení.
  6. Prezídium je usnášeníschopné, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Prezídium se usnáší prostou většinou hlasů přítomných členů prezídia, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta.
  7. Prezídium plní usnesení sněmu a odpovídá mu za svou činnost.
  8. Do působnosti prezídia patří zejména:
    • rozhodovat o použiti majetku sdružení, popřípadě způsobu úhrady ztráty,
    • zpracovat a předložit sněmu roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti a hospodaření sdružení,
    • dbát na účelně nakládání se svěřenými prostředky a majetkem a na dodržování obecně závazných právních předpisů,
    • zabezpečovat vedení členské, hospodářské a účetní agendy,
    • zajišťovat a organizovat přípravu podkladů pro jednání sněmu,
    • podle potřeby zřizovat k jednotlivým problémům pracovní týmy a jmenovat jejich členy,
    • rozhodovat o všech dalších věcech podle těchto stanov, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu sdružení či pokud si je sněm nevyhradil,
    • pozastavovat členství ve sdružení do rozhodnutí sněmu,
    • navrhovat sněmu přijetí nových členů,
    • rozhodovat o zřízení komisí a poradních orgánů prezídia a definovat jejich činnosti a jmenovat jejich členy.
  • Má-li prezídium rozhodovat o otázkách souvisejících s některým ze členů prezídia, potom je člen, o kterém je jednáno, z rokování vyloučen. Prezídium je potom schopné usnášení, pokud jsou přítomni všichni ostatní členové prezídia a rozhodnutí, týkající se některého z členů prezídia musí být přítomnými na jednání přijato jednomyslně.
  • Prezídium je oprávněno připravovat a schvalovat volební řád i jednací řád pro prezídiem určené volby či jednání sněmu V případě neexistence volebního řádu či jednacího řádu bude postupováno při jednání sněmu a veškerých volbách do orgánů sdružení v souladu s těmito stanovami a obecně závaznými právními předpisy.

Čl. 10 Revizní komise sdružení

  1. Revizní komise sdružení (dále jen „revizní komise“) je nezávislým kontrolním orgánem sdružení, který kontroluje hospodaření sdružení a činnost prezídia. Revizní komise má tři členy, kteří jsou voleni sněmem na období dvou let. Členové revizní komise jsou z výkonu své funkce odpovědni sněmu. Výkon funkce člena revizní komise je neslučitelný s výkonem funkce člena prezídia. Členové revizní komise si volí ze svého středu předsedu revizní komise. Revizní komise musí být zřízena pouze v případě, že sdružení bude mít více než patnáct členů. V době kdy revizní komise nebude zřízena vykonává její činnost sněm pokud se nerozhodne zřídit funkci revizora (viz.čl.10a těchto stanov).
  2. Je-li zřízena revizní komise a klesne-li mezi dvěma sněmy počet členů revizní komise pod počet stanovený těmito stanovami, je revizní komise oprávněna kooptovat nového člena revizní komise z řad statutárních orgánů (členů statutárních orgánů) členů sdružení. Mandát takto kooptovaného člena revizní komise trvá jen do konání nejbližšího sněmu.
  3. Revizní komise zejména:
    • kontroluje dodržování stanov, plnění usnesení a rozhodnutí sněmu a případných jiných závazný dokumentů;
    • kontroluje účelnost vynakládání finančních prostředků a efektivnost při správě majetku sdružení;
    • kontroluje správnost vyřizování připomínek, žádostí, stížností, podnětů a námětů členů sdružení;
    • kontroluje vyřizování stížností členů sdružení na prezídium;
    • kontroluje hospodaření sdružení a prezídia a plnění schválených rozpočtů;
    • kontroluje správné vedení evidence majetku sdružení a vedení účetnictví sdružení;
    • sestavuje zprávu o své činnosti a o zjištěných závadách a o přijatých opatřeních směřujících k odstranění těchto závad a předkládá tuto zprávu nejméně jedenkrát ročně sněmu;
    • svolává sněm v případě zjištění závažných závad v činnosti prezídia, a dále v případě dlouhodobé nečinnosti prezídia.
  4. Zasedání revizní komise se koná minimálně čtyřikrát ročně. Revizní komisi svolává její předseda v případě jeho nečinnosti, kterýkoliv jiný člen revizní komise. Revizní komise může být svolána kdykoli, rozhodne-li o tom předseda nebo požádá-li o to většina členů revizní komise. Zasedání revizní komise se svolává, zpravidla do sídla sdružení, písemnou pozvánkou, která musí být odeslána doporučeně nebo na potvrzení doručena členům revizní komise nebo elektronicky na e-mailovou adresu udanou sdružení nejpozději 14 dnů přede dnem jednání revizní komise. O průběhu zasedání revizní komise, přijatých usneseních a rozhodnutích se sepisuje zápis, který podepisují všichni členové revizní komise přítomní na jejím jednání. Přílohou zápisu ze zasedání revizní komise je listina přítomných členů revizní komise.
  5. Revizní komise je schopná usnášení pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny všech členů revizní komise. Revizní komise rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy revizní komise.

Čl. 10a Revizor

  1. V případě, že počet členů sdružení nedosahuje 15ti (viz.čl.10 odst. 1, může sněm rozhodnout o zřízení funkce revizora.
  2. Revizora volí sněm.
  3. Je-li ustanovena funkce revizora, vykonává revizor práva a povinnosti revizní komise. Na revizora se vztahují přiměřeně ustanovení těchto stanov týkajících se předsedy revizní komise.
  4. O kontrole hospodaření a plnění svých povinností vypracovává revizor „memorandum“, které předkládá sněmu .

Čl. 11 Ukončení funkce člena voleného orgánu

  1. Člen prezídia, jakož i člen revizní komise, může ze své funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Tento orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do třiceti dnů, výkon funkce končí dnem, kdy tento orgán odstoupení projednal nebo měl projednat, nejpozději však uplynutím 30. dne poté, kdy bylo příslušnému orgánu doručeno odstoupení člena orgánu.
  2. Člen voleného orgánu sdružení může být z funkce sněmem odvolán. Výkon funkce končí v takovém případě přijetím usnesení o odvolání.
  3. Uplynutím funkčního období funkce člena voleného orgánu nekončí, člen voleného orgánu setrvává ve své funkci až do ukončení nové volby jednotlivých členů tohoto orgánu.
  4. Členství ve volené orgánu zaniká též v případě, že
  • člen orgánu ztratí oprávnění jednat za člena sdružení;
  • ukončením činnosti člena sdružení, kterého člen voleného orgánu ve sdružení zastupuje,
  • ukončením členství člena sdružení, kterého člen voleného orgánu ve sdružení zastupuje.

Čl. 12 Členství ve sdružení, jeho vznik a zánik

  1. Členem sdružení je možné se stát rozhodnutím sněmu, pokud se bude jednat o zaměstnavatele (právnické či fyzické osoby) podnikající oprávněně v oblasti SBS, čestné prohlášení že bude-li přijat rozhodnutím sněmu za člena sdružení, přistupuje ke stanovám sdružení a zavazuje se plnit v budoucnu veškeré povinnosti člena sdružení vyplývající z těchto stanov, rozhodnutí sněmu a orgánů sdružení, čestné prohlášení mlže být nahrazeno prohlášením do zápisu sněmu. Další podmínky členství (podmínky pro případné přijetí za člena, jakož i podmínky pro trvání členství členů) stanoví sněm svým usnesením. Členství ve sdružení vzniká v takovémto až případným rozhodnutím sněmu o přijetí za člena sdružení.
  1. Povinnosti člena sdružení jsou zejména:
    • dodržovat tyto stanovy, vnitřní směrnice a normy sdružení,
    • respektovat rozhodnutí přijaté orgány sdružení,
    • zaplatit včas a ve správné výši základní členský vklad a platit včas a ve správné výši roční členské příspěvky,
    • poskytovat orgánům sdružení součinnost potřebnou k naplňování cílů sdružení, zejména plněním úkolů, jimiž byl pověřen, aktivně se podílet na činnosti SC,
    • informovat orgány sdružení o své činnosti v souvislosti se členstvím ve sdružení,
    • plnit další povinnosti člena stanovené usnesením sněmu či rozhodnutím dalších orgánů sdružení.
  1. Členství ve sdružení zaniká, nestanoví-li právní předpis jinak:
    • vystoupením člena sdružení ze sdružení jeho písemným oznámením (o vystoupení ze sdružení) prezídiu. V takovém případě končí členství ve sdružení posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém oznámení o vystoupení došlo prezídiu.
    • zánikem sdružení bez právního nástupce či zánikem člena sdružení bez právního nástupce či smrtí člena sdružení,
    • rozhodnutím sněmu o vyloučení člena sdružení (viz čl. 16 odst. 2 těchto stanov), členství v takovém případě končí přijetím usnesení o vyloučení sněmem,
    • nesplacením základního členského vkladu či ročního členského příspěvku ve stanovené výši a lhůtě, přičemž členství v takovém případě zaniká uplynutím posledního dne lhůty stanovené těmito stanovami pro zaplacení. V případě zániku členství z jakéhokoliv důvodu nemá člen sdružení nárok na vrácení základního členského vkladu, podílu ze splaceného ročního členského příspěvku, ani nárok na jiný podíl na majetku sdružení. Výjimkou je zánik členství v důsledku zániku tohoto sdružení.
  2. Všichni členové sdružení jsou si ve svých právech rovni.
  3. Právem člena sdružení je zejména:
    • být zván na jednání sněmu a účastnit se jednání sněmu s právem hlasovacím,
    • aktivně se podílet se na veškeré činnosti sdružení,
    • být informován o činnosti a hospodaření sdružení,
    • podávat návrhy a připomínky k činnosti sdružení a všech jeho orgánů, požadovat na nich vysvětlení k jejich rozhodnutím,
    • využívat služeb poskytovaných sdružením,
    • používat vedle své firmy či svého označení logo sdružení s dovětkem „člen sdružení“,
    • ověřovat postup prezídia ve všech věcech sdružení, kdykoliv (po předchozí domluvě) nahlížet do všech účetních dokladů sdružení, všech dalších dokladů spojených s činností sdružení a spisů sdružení,
    • zjišťovat stav hospodaření sdružení a vyžadovat informace od odpovědných zaměstnanců sdružení či orgánů sdružení a vyžadovat jejich vyjádření ke stanoveným věcem,
    • přezkoumávat roční zprávu o hospodaření sdružení. Za tím účelem je povinno prezídium předložit každému členovi sdružení roční zprávu o hospodaření sdružení a roční účetní závěrku sdružení nejpozději s pozvánkou na řádný sněm, na kterém má být tato zpráva o hospodaření sdružení schvalována,
    • upozorňovat orgány sdružení na zjištěné nedostatky a vyžadovat od nich zjednání nápravy.
  4. Člen sdružení má právo požádat o svolání mimořádného sněmu v případě zjištění hrubého porušení stanov sdružení nebo finančního rozpočtu.

Čl. 13 Majetek sdružení

  1. K zajištění svých úkolů a naplnění cílů však sdružení disponuje aktivy a finančními prostředky, které představují majetek sdružení.
  2. Majetek sdružení tvoří zejména:
    • základní členské vklady,
    • roční členské příspěvky,
    • subvence, dotace a dary členů sdružení a jiných osob,
    • příjmy z hospodářské činnosti sdružení schválené sněmem.

Čl. 14 Hospodaření sdružení

  1. Sdružení odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové sdružení ani žádná jiná právnická či fyzická osoba ani stát neručí za závazky sdružení. Sdružení neručí za závazky jiných osob (právnických či fyzických) ani státu, včetně členů sdružení, pokud by výslovně takovou záruku nepřevzalo.
  2. Sdružení hospodaří na základě rozpočtu schváleného sněmem. Finanční prostředky sdružení jsou uloženy na samostatném účtu. O čerpání prostředků je vedena evidence v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Za zabezpečení vedení účetnictví a správnost podkladů zodpovídá prezídium.
  3. Finanční prostředky sdružení jsou v zásadě určeny ke krytí nákladů souvisejících s činností sdružení, zejména na:
    • pronájem nebytových prostor,
    • vzdělávací, propagační a další akce směřující k naplňování cílů sdružení,
    • zajištění a distribuci propagačních materiálů,
    • k financování dalších činností souvisejících s cíli sdružení.

Čl. 15 Základní členský vklad, roční členský příspěvek

  1. Základní členský vklad činí 10.000,– Kč nestanoví-li sněm sdružení jinak. Základní členský vklad je člen sdružení povinen splatit v penězích, a to nejpozději do 30 dnů od vyrozumění o přijetí za člena sdružení (resp. v případě členů sdružení, kteří byli účastníky ustavující schůze sdružení, do 30 dnů od vzniku sdružení). Důsledkem nesplacení základního členského vkladu ve stanoveném termínu a výši je zánik členství ve sdružení.
  2. Roční členský příspěvek každého člena sdružení činí 30.000,– Kč. Roční členský příspěvek je splatný vždy nejpozději do 31.3. každého kalendářního roku a to v penězích na účet sdružení nebo v hotovosti do pokladny sdružení. Důsledkem nezaplacení ročního členského příspěvku ve stanoveném termínu a výši je zánik členství ve sdružení. Prezídium nebo sněm sdružení mohou v odůvodněných případech uvedenou lhůtu změnit, či důsledky pozdějšího uhrazení příspěvku prohlásit za zahlazené.
  3. Bude-li zájemce o členství ve sdružení, přijat za člena sdružení v průběhu kalendářního roku, zaplatí poměrnou část ročního členského příspěvku ve výši, která se rovná součinu jedné dvanáctiny ročního členského příspěvku a počtu zbývajících měsíců do konce kalendářního roku, včetně měsíce, kdy bylo rozhodnuto o jeho přijetí za člena sdružení. Poměrná část ročního členského příspěvku je splatná do 30 dnů od vyrozumění o přijetí za člena sdružení. Důsledkem nezaplacení poměrné části ročního členského příspěvku ve stanoveném termínu a výši je zánik členství ve sdružení.
  4. Základní členský vklad, resp. roční členský příspěvek, se považují za zaplacené dnem, kdy byla peněžitá částka, představující základní členský vklad, resp. roční členský příspěvek, poukázána členem sdružení na účet sdružení nebo složena v hotovosti do pokladny sdružení.

Čl. 16 Důsledky porušení povinností člena družení

  1. Nesplní-li některý ze členů sdružení své povinnosti vyplývající z těchto stanov, usnesení sněmu či orgánu sdružení, nebo jiným způsobem poruší stanovy či jiné vnitřní směrnice sdružení, nebo poruší-li platné právní předpisy, či jiným způsobem jedná v rozporu s profesní etikou, může mu být prezídiem uložena písemně sankce napomenutí, popřípadě mu může být prezídiem do nejbližšího jednání sněmu pozastaveno členství. V případě pozastavení členství je nezbytné učinit otázku trvání členství příslušného člena sdružení programem jednání nejbližšího sněmu. Pokud nebude z důvodu, pro které bylo členství pozastaveno, člen sdružení na nejbližším jednání sněmu vyloučen ze sdružení, končí pozastavení členství uplynutím dne, ve kterém se konal sněm, který měl problematiku pozastavení členství projednat. Člen sdružení, jehož členství ve sdružení bylo rozhodnutím prezídia pozastaveno, není z důvodu pozastavení členství ve sdružení omezen ve svých členských právech.
  2. V případě, že:
    • porušení povinností ze strany člena sdružení má charakter vážného či hrubého porušení jeho členských povinností nebo
    • napomenutí nebylo účinné a člen sdružení i nadále pokračuje v jednání, které může poškodit jméno a vážnost sdružení či jeho členů nebo ohrožovat zájmy a cíle sdružení, může sněm rozhodnout o vyloučení člena sdružení ze sdružení, přičemž k zániku členství v takovém případě dochází dnem rozhodnutí sněmu o vyloučení. Vyloučený člen sdružení nemá nárok na vracení základního členského vkladu nebo ročního členského příspěvku (či jeho poměrné části).

Čl. 17 Zánik sdružení

  1. Sdružení může zaniknout (vyjma dalších případů stanovených právními předpisy) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí sněmu. Jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce provede se jeho likvidace.
  2. Pro likvidaci se použijí ustanovení §269 a následující zákona č.89/2012 Sb. v platném znění.
  3. Případný zůstatek finančních prostředků po provedení likvidace bude rozdělen rovným dílem mezi členy sdružení.

Čl. 18 Závěrečná ustanovení

  1. Tyto stanovy byly přijaty v plném novém znění na řádném XIII. sněmu sdružení dne 9.prosince 2014

V Praze, dne 9.prosince 2014

 

Za správnost:
Michal Kuník, prezident

Ing. Karel Podzimek, předsedající sněmu

Ing. Radim Nováček, ověřovatel

Mgr. Radek Zapletal, tajemník a zapisovatel sněmu

 

 

Comments are closed